Způsob psaní

Při psaní textů je třeba si uvědomit některé odlišnosti od psaní na psacím stroji, který klávesnice počítače připomíná.

Píšeme bez ukončování řádků — konce řádků se vytvářejí automaticky, na počítači neexistuje klávesa, která by „posunovala válec” na konci řádku. Klávesu ENTER (RETURN) používáme pouze k ukončení odstavce.

Velká písmena a horní znaky na klávesách píšeme se stisknutou klávesou SHIFT. V případě háčků a čárek nad velká písmena stiskneme nejprve klávesu s háčkem (čárkou) a potom SHIFT a klávesu s příslušným písmenem.

Při psaní je třeba rozlišovat dvojice znaků 1 (číslice jedna) a l (malé písmeno L), případně 0 (číslice nula) a O (velké písmeno O).

Pokud máte zapnutou kontrolu pravopisu, vyznačují se vám vlnovkou slova, která počítač poznal jako chybná. Po opravě chyby vlnovka zmizí. Je třeba si uvědomit, že počítač porovnává námi napsaná slova se slovy ve svém slovníku. Proto některá správná slova může označit jako chybná — nemá je ve svém slovníku. Mějte na paměti, že pravopisné chyby najde počítač jen některé. Špatné koncovky i/y v příčestí minulém nebo záměnu i/y ve slovech vír a výr pochopitelně nenajde. Více o kontrole pravopisu a slovnících naleznete v kapitole Pomocné nástroje.

Spojení a rozdělení odstavců

Spojení dvou odstavců do jednoho:

1. kurzor umístíme na začátek druhého odstavce (před jeho první znak)
2. stiskneme klávesu BACKSPACE

Rozdělení odstavce na dva:

1. kurzor umístíme před znak, kterým má začínat druhý odstavec
2. stiskneme klávesu ENTER

Mezery

Z typografických pravidel je dobře si osvojit alespoň základní pravidla pro psaní mezer, neboť v proporcionální sazbě neexistuje vzdálenost jeden úhoz a není tedy možné větší mezery dosahovat opakovaným stiskem mezerníku.

• Mezi slovy píšeme pouze jednu mezeru.
• Interpunkční znaménka (. , ! ?) píšeme těsně za slovo a potom následuje mezera. Pokud uděláme mezeru před interpunkčním znaménkem, může se stát, že při úpravách dostaneme znaménko jako první znak na řádek.
• Mezery potřebné k zarovnání textů pod sebe, jakož i svislé mezery mezi odstavci se docilují jinými prostředky, jak se dozvíte v kapitole o odstavcích. Např. odražení odstavce (jeho prvního řádku) nikdy neděláme několika údery mezerníku či tabelátoru. Taktéž vytvářet mezery mezi odstavci pomocí prázdných řádků se nám většinou později vymstí.
• Pevná (nezlomitelná) mezera slouží ke spojení dvou slov nebo výrazů do jednoho celku, na který má být pohlíženo jako na jedno slovo. V místě pevné mezery nedojde nikdy ke zlomu na konci řádku. Používáme ji např. na spojení jednotek s číselným údajem (125 m), iniciál se jménem (K. J. Erben) apod. Před jednopísmenné předložky, které byly problémem v nižších verzích,  vkládá Word při psaní někdy (podle nastavení) pevnou mezeru sám.  Pokud máte zapnuto zobrazení netisknutelných znaků, je normální mezera zobrazena tečkou a pevná mezera malým kroužkem.

---

Zvláštní znaky v proporcionálním textu

V textu se vždy vyskytnou znaky, které nenajdete přímo na klávesnici počítače. Jedná se např. o znaky jiných abeced (ä, ô ...), řecká písmena (ß) i jiné speciální znaky (±).  Pokud příslušný znak není na klávesnici (nenajdete   jej na žádné klapce) je třeba použít nabídku Vložit/Symbol.../Symboly.

Do textu lze také vložit některé speciální typografické symboly (Vložit/Symbol.../Speciální znaky) např.

Pomlčky

V proporcionálním textu rozlišujeme několik typů pomlček (vodorovných čárek):

Spojovník (rozdělovník) — pomlčka používaná pro spojení dvou slov do sousloví, např. modro-bílý, nebo připojení částice -li, např. ve slově bude-li. Této pomlčky je použito i při rozdělení slov na konci řádků, o to se však stará samotný program. Tato pomlčka je ze všech nejkratší a nikdy nemá kolem sebe mezery. Je přímo na klávesnici.

!! Nikdy nedělte slova tak, že dělítko napíšete ručně. Dělítko se tak stane  součástí textu jako obyčejný znak a při úpravách se může dostat doprostřed řádku. !!

Pomlčka se užívá ve dvojím významu:

rozsahová pomlčka — se používá pro vyjádření vztahu nebo rozsahu. Např. Sparta–Slávia, 12–14 hod. Sází se bez mezer.

větná pomlčka — slouží k oddělení větných celků, např. Udělal pro to vše – a výsledek se dostavil. V tomto významu se kolem této pomlčky v českých textech sází mezislovní mezery. Naproti tomu v anglo-amerických textech je tato pomlčka sázena bez mezer.

V sazbě je velikost pomlčky půl čtverčíku nebo čtverčík.

Znaménko mínus — se zapisuje u záporných čísel. Jeho velikost je stejná jako šířka číslic. Všechny číslice mají stejnou šířku, aby bylo možné je sázet do sloupců. Příklad –5°C (srovnej s příkladem, kdy se nesprávně použije místo správného znaménka pouze spojovník -5°C).

Uvozovky

V zásadě rozlišujeme uvozovky počáteční a koncové. Mají v různých jazycích různé tvary. V českém textu jsou počáteční uvozovky dole a koncové nahoře takto: „kočka“. Anglické a americké texty mají sice obojí uvozovky nahoře, ale nejsou shodné “cat”.  Je třeba připomenout, že (podobně jako u závorek) za počátečními a před koncovými uvozovkami není mezera.

Problémy s uvozovkami řeší různé programy různě. Word je nastaven tak, že uvozovka vložená z klávesnice po mezeře je chápána jako počáteční a uvozovka vložená bez předchozí mezery se chápe jako koncová. Pokud máme nastavenou češtinu jako jazyk a českou klávesnici, jsou uvozovky podle českých pravidel (první dole a druhé nahoře). Anglický tvar uvozovek dostaneme přepnutím na anglickou klávesnice nebo přes Vložit/Symbol.../Speciální znaky. Vloží-li uživatel mezeru nevhodně, dostane i nevhodné uvozovky.

Pokud nechcete tyto znaky pracně hledat je možné je přímo zadávat z klávesnice přes jejich ASCII kódy (Stisknu klávesu ALT a na numerické klávesnici píši příslušný kód.)

mezery		pomlčka			české uvozovky		anglické uvozovky
obyčejná	nezlomitelná (pevná)	spojovník	půlčtverčíková	čtverčíková	levé	pravé	levé	pravé
		-	–	—	„	“	“	”
mezerníkem	Alt + 0160		Alt + 0150	Alt + 0151	Alt + 0132	Alt + 0147	Alt + 0147	Alt + 0148

---

Psaní vzorců

Pokud se při psaní textů setkáme se situací, kdy potřebujeme do textu napsat matematické či jiné vzorce, máme dvě možnosti. Jednoduché vztahy je možné přímo složit ze znaků na klávesnici a vkládaných znaků. U složitějších vzorců použijeme vložení vzorce přes Vložit/Objekt/Microsoft Equation 3.0, kde skládáme vzorec z předdefinovaných prvků.