Rotační objekt vznikne rotací profilu kolem osy. To, zda výsledkem rotace bude těleso nebo povrch, je dáno nastavením režimu příkazu a tvarem profilu. Rotující profil musíme mít nakreslený před zadáním příkazu. Osu kreslit nemusíme, pokud lze ukázat dva body, které osu určí.
Výzvy příkazu OROTUJ navádějí na tento postup:
Po zadání příkazu se ještě před první výzvou vypíše informace o nastavení příkazu. Sděluje, zda režim je nastavený na tvorbu těles nebo povrchů a počet vykreslovaných površek na oblých plochách těles (proměnná ISOLINES).
Režim příkazu je přepínač, který udává, zda vznikne rotací uzavřeného profilu těleso nebo povrch. Režim nastavujeme jako první věc po zadání příkazu. Navíc platí:
Vyvoláme-li příkaz tlačítkem na kartě Výchozí nebo Objem, režim je nastavený na tvorbu těles.
Tlačítko na kartě Povrch spustí příkaz v režimu tvorba povrchů.
rotační profil:
uzavřená křivka
režim: těleso
výsledný objekt: těleso
rotační profil:
uzavřená křivka
režim: těleso
výsledný objekt: těleso
rotační profil:
uzavřená křivka
režim: povrch
výsledný objekt: plocha
rotační profil:
otevřená křivka
režim libovolný
výsledný objekt: plocha
Většinou vybíráme jeden rotující profil. Můžeme jich vybrat i více, z každého profilu pak vznikne jeden rotační objekt.
Pro modelování rotací vybíráme nejčastěji rovinné křivky. Mohou být otevřené i uzavřené. Rotací rovinné uzavřené křivky může vzniknou těleso i povrch – podle nastavení režimu. Rotací otevřené rovinné křivky vznikne povrch. Vyjímku tvoří otevřené rovinné křivky, pro které je osa rotace určená tak, že jakoby uzavře rotující profil. V tomto případě se výsledek řídí stejně jako u uzavřených křivek režimem. Jednoduchým příkladem je oblouk rotující kolem spojnice koncových bodů.
Profilovou křivkou rotace může být i nerovinná křivka. Například 3Dkřivka nebo splajna, která neleží v rovině. Rotací nerovinných křivek vznikne vždy povrch.
Rotujícím profilem může být i jiný objekt než křivka. Především to může být jakákoli rovinná plocha (oblast, deska, povrch). Typ vzniklého objektu bude dán režimem pro uzavřené profily.
Kromě samostatně existujících křivek a ploch, lze pro rotaci vybrat i hrany těles a povrchů a plochy těles. Vybíráme je s vhodně zapnutým filtrem výběru.
Osu rotace zadáváme nejčastěji dvěma body. Pořadí ukázání bodů určuje směr rotace podle pravidla pravé ruky. Místo určování dvou bodů můžeme nechat profil rotovat kolem některé ze souřadných os aktuálního souřadného systému. Jako osu rotace můžeme ukázat objekt, jehož koncové body určí osu rotace.
Úhel rotace je poslední údaj, který v příkazu OROTUJ zadáváme. Pokud chceme celé rotační těleso, je úhel rotace 360°. Úhel rotace může být libovolný. Mezi „neúplnými“ rotačními objekty jsou obvyklé ty, které vzniknou rotací o 90 nebo 180 stupňů.
Rotační objekt se začíná vytvářet od pozice profilu. Jestliže potřebujeme, aby začátek objektu nesplýval s profilem, nastavíme počáteční úhel nenulový. Nenulový počáteční úhel má smysl spolu s neúplnou rotací. Směr otočení počátku rotačního objektu od zadaného profilu souvisí s určením osy rotace (stejně jako směr vytváření rotačního objektu).
úhel rotace: 360°
úhel rotace: 180°
úhel rotace: 180°
osa rotace opačně
úhel rotace: 180°
počáteční úhel: 45°
příkaz: OROTUJ [REVOLVE]
na kartě Výchozí, panel Modelování; tlačítka pro generování objektů z profilů jsou sbalená pod sebou na druhé pozici v panelu
na kartě Objem, panel Objem
na kartě Povrch, panel Vytvořit
nabídka: Kresli – Modelování – Rotace