Modelování těles a povrchů rotací

Rotační objekt vznikne rotací profilu kolem osy. To, zda výsledkem rotace bude těleso nebo povrch, je dáno nastavením režimu příkazu a tvarem profilu. Rotující profil musíme mít nakreslený před zadáním příkazu. Osu kreslit nemusíme, pokud lze ukázat dva body, které osu určí.

Výzvy příkazu OROTUJ navádějí na tento postup:

1. Nejsme-li si jisti aktuálním nastavením, vybereme nejprve volbu Režim a nastavíme tvorbu Tělesa nebo Povrchu.
2. Vybereme rotující profil (profily).
3. Zadáme osu rotace.
4. Zadáme Počáteční úhel rotace, jestliže nechceme, aby byl 0.
5. Zadáme úhel rotace.

Po zadání příkazu se ještě před první výzvou vypíše informace o nastavení příkazu. Sděluje, zda režim je nastavený na tvorbu těles nebo povrchů a počet vykreslovaných površek na oblých plochách těles (proměnná ISOLINES).

Režim příkazu

Režim příkazu je přepínač, který udává, zda vznikne rotací uzavřeného profilu těleso nebo povrch. Režim nastavujeme jako první věc po zadání příkazu. Navíc platí:

Vyvoláme-li příkaz tlačítkem na kartě Výchozí nebo Objem, režim je nastavený na tvorbu těles.

Tlačítko na kartě Povrch spustí příkaz v režimu tvorba povrchů.

Profily

Většinou vybíráme jeden rotující profil. Můžeme jich vybrat i více, z každého profilu pak vznikne jeden rotační objekt.

Křivky

Pro modelování rotací vybíráme nejčastěji rovinné křivky. Mohou být otevřené i uzavřené. Rotací rovinné uzavřené křivky může vzniknou těleso i povrch – podle nastavení režimu. Rotací otevřené rovinné křivky vznikne povrch. Vyjímku tvoří otevřené rovinné křivky, pro které je osa rotace určená tak, že jakoby uzavře rotující profil. V tomto případě se výsledek řídí stejně jako u uzavřených křivek režimem. Jednoduchým příkladem je oblouk rotující kolem spojnice koncových bodů.

Profilovou křivkou rotace může být i nerovinná křivka. Například 3Dkřivka nebo splajna, která neleží v rovině. Rotací nerovinných křivek vznikne vždy povrch.

Jiné profily

Rotujícím profilem může být i jiný objekt než křivka. Především to může být jakákoli rovinná plocha (oblast, deska, povrch). Typ vzniklého objektu bude dán režimem pro uzavřené profily.

Kromě samostatně existujících křivek a ploch, lze pro rotaci vybrat i hrany těles a povrchů a plochy těles. Vybíráme je s vhodně zapnutým filtrem výběru.

Zadání osy rotace

Osu rotace zadáváme nejčastěji dvěma body. Pořadí ukázání bodů určuje směr rotace podle pravidla pravé ruky. Místo určování dvou bodů můžeme nechat profil rotovat kolem některé ze souřadných os aktuálního souřadného systému. Jako osu rotace můžeme ukázat objekt, jehož koncové body určí osu rotace.

Úhel rotace

Úhel rotace je poslední údaj, který v příkazu OROTUJ zadáváme. Pokud chceme celé rotační těleso, je úhel rotace 360°. Úhel rotace může být libovolný. Mezi „neúplnými“ rotačními objekty jsou obvyklé ty, které vzniknou rotací o 90 nebo 180 stupňů.

Počáteční úhel

Rotační objekt se začíná vytvářet od pozice profilu. Jestliže potřebujeme, aby začátek objektu nesplýval s profilem, nastavíme počáteční úhel nenulový. Nenulový počáteční úhel má smysl spolu s neúplnou rotací. Směr otočení počátku rotačního objektu od zadaného profilu souvisí s určením osy rotace (stejně jako směr vytváření rotačního objektu).

---

Příkaz a jeho dostupnost

příkaz: OROTUJ [REVOLVE]

na kartě Výchozí, panel Modelování; tlačítka pro generování objektů z profilů jsou sbalená pod sebou na druhé pozici v panelu
na kartě Objem, panel Objem
na kartě Povrch, panel Vytvořit

nabídka: Kresli – Modelování – Rotace